Atopický ekzém u dětí i dospělých. Co pomáhá?

Dětští i dospělí ekzematici bojují s ložisky svědivé odlupující se kůže, která je může potrápit i psychicky. Právě v létě se během horkých dnů může zakrytá kůže zapařit a kožní problémy zhoršit. Jak se projevuje atopický ekzém, má na jeho stav vliv strava a existuje léčba?

Atopický ekzém svědí a hyzdí kůži

Chronické onemocnění kůže se projevuje svěděním na ložiscích suché nebo mokvající kůže, která následně lokálně hrubne. Kůže je narušená v důsledku ztráty své přirozené bariéry z tuků, vysušuje se a stává se citlivější. Pokožku bez přirozené ochrany pak snadno podráždí alergeny, textilie a další faktory, které stav kůže dále zhoršují.

Častý je průběh onemocnění, kdy se střídá období klidu s akutním propuknutím. Ekzém se nejčastěji objevuje na místech ohýbání – u zápěstí, na loktech, za koleny, v horní části hrudníku, na krku a obličeji. Ložisko však může vzniknout kdekoliv po těle.

Ekzémem trpí až třetina dětí

Atopický ekzém u dětí postihuje až 30 % z nich. Asi u 80 % pacientů se onemocnění objeví do 5. roku života. U dospělých pak číslo klesá, ekzém trápí 2–10 % populace nad 18 let.

Ekzém je způsoben několika různými faktory, jeho příčiny však zatím nejsou detailně prozkoumány. Vliv však mají příčiny genetické, imunologické, životní prostředí či poničená kožní bariéra. Ekzém pak zhoršují alergeny, mikroorganismy, klimatické podmínky, hladiny hormonů i psychický stav. Genetické předpoklady v podobě alergií, astmatu či senné rýmy u rodičů mohou také ukazovat na možný budoucí rozvoj onemocnění.

Objevil se ekzém. Co jej spustilo?

Atopický ekzém se může snadno začít projevovat, pokud ve vašem životě nastane nějaká změna. Spustit jej mohou:

  • změny ve stravování,
  • emocionální vypětí a psychická nepohoda,
  • kontakt se zvířetem,
  • kontakt s dráždivou látkou – horká voda, agresivní mýdlo a prací prostředky, cigaretový kouř, alergeny v ovoci či zelenině, oblečení z umělých tkanin, které škrábe, vlny nebo kožešiny, alergeny a roztoči ve vzduchu,
  • hormonální změny (během těhotenství či menopauzy),
  • extrémní klimatické podmínky (chlad i horko)
  • a dráždivé mikroorganismy (bakterie, viry, plísně, kvasinky).
Mytí rukou

Atopický ekzém a strava

Jedním z nejdůležitějších faktorů při vzniku atopického ekzému je kontrola stravy. Dospělým se často ekzém zhorší po jídle s obsahem arašídů, vajec, pšeničné mouky, sóji nebo mléka a mléčných výrobků. Dětští pacienti mají stejné rizikové alergeny, přibližně třetina z nich však citlivost vůči alergenu ztrácí asi po 1–2 letech po jeho striktním vyřazení z jídelníčku.

Děti s atopickým ekzémem v lehké formě se nemusí ve stravě vůbec omezovat. Kojencům se dříve doporučovala hypoalergenní dieta, která měla případnému atopickému ekzému zabránit a působit zároveň jako prevence. Dnes se však ke každému ekzematikovi přistupuje individuálně, i kvůli širokému spektru příčin.

Děti na hypoalergenní dietě se obvykle musejí ve stravě obejít bez těchto nejčastějších alergenů:

  • kakaa,
  • čokolády,
  • mandlí,
  • ryb,
  • máku,
  • ořechů,
  • citrusů,
  • kiwi,
  • rajčat,
  • celeru,
  • petržele,
  • plísňových sýrů
  • a mají jen omezený přísun vajec (pouze v pečivu, případně v příloze k jídlu).

Podobnou dietu lékaři nasazují i dospělým pacientům, které trápí těžký průběh atopického ekzému. Přísnou dietu však může stanovit jen lékař po komplexním vyšetření těla – určitě se nesnažte sami cíleně vynechávat určité položky jídelníčku. U neopodstatněných případů může dojít k podvýživě a chybějícím vitaminům a minerálům. I při lékařem nařízené dietě se doporučuje doba jejího nepřerušeného trvání maximálně měsíc, poté se strava postupně upravuje do normálu. Při zjištění citlivosti na určitý alergen se pak pacient vyhýbá jen určité skupině potravin a jejich výživové hodnoty musí nahradit pro něj bezpečnější variantou.

Léčba atopického ekzému

Chronické onemocnění nelze zcela vyléčit, jen potlačovat jeho příznaky – a hlavně neškrábat se. Po případné úpravě stravy a vyhýbání se spouštěčům je nutná správná starost o ekzematickou pokožku. Suchá místa je potřeba pravidelně mazat hydratačními krémy, při silném svědění a rozškrábání pak lékař předepíše masti s kortikosteroidy. Ty skoro okamžitě zastavují svědění a pomáhají pokožku uzdravit. U těžších forem nemoci se používají masti s vysokým obsahem kortikosteroidů, doporučuje se světelná terapie a vlhké chladné obklady. Pozitivní vliv mají i koupele v sirovodíkové minerální vodě či obklady se slabě růžovým roztokem hypermanganu nebo odvarem z černého čaje.

V každém případě je však nutné u léčby atopického ekzému postupovat komplexně a hlídat nejen stravu a pravidelnou péči, ale také vyhýbat se alergenům prachu, agresivní kosmetice a mýdlům, praní a uklízení s dráždivými přípravky, nošení oblečení z nedýchajících materiálů apod.

 

 

Dále čtěte:

Meditací proti stresu. Jak na to?

Kožní nemoci – seznam nejčastějších onemocnění

Co způsobuje svědění kůže a jak se ho zbavit?

Tereza Hášová

Celý život bojuji s atopickým ekzémem, proto se zajímám zejména o prospěšný životní styl a péči o pokožku. Ráda vařím klasická jídla ve zdravějším hávu a věnuji se i psychické hygieně. Myslím, že zdravé zažívání a pohyb mají velký vliv na fungování našeho těla a duševní pohodu.